Dnem 14. srpna 2025 vstoupila čestná vůdkyně Svojsíkova oddílu do 10. dekády svého bohatě službou naplněného života. Jako příklad mohou posloužit anglické tábory „Czech Mates“, na které jejich frekventantky velmi rády vzpomínají. Na její přínos k českému dívčímu skautingu vzpomínají ovšem i další odskautky a oldskauti – třeba ti, kteří se účastnili Dní zamyšlení (zobrazované foto je právě z jednoho setkání v Praze). Sbor nositelek Řádu stříbného trojlístku také toto významné jubileum jejich členky počítá k významným událostem.
Dne 2. září 2025 v 96 letech navždy opustil skautské řady br. Jiří Čejka – Péguy. Roudnické noviny z ledna 2025 připomínají br. Péguyho jako jednoho z významných občanů města. Při jubileu 95 let poskytl tři rozhovory po internetu – ke stažení je třetí rozhovor, navazující na nedávno zveřejněný druhý rozhovor; br. Péguy pokračuje ve vzpomínání – na jeho vědeckou činnosti i skautské působení; také první rozhovor je zde ke stažení. Br. Péguy mj. na základě úvah br. Velena Fanderlika (zde je text ke stažení) uvádí, že B-P mohl znát dílo J. A. Komenského a uplatnit je v duchovním rozměru i v praktické náplni skautského hnutí – br. Péguy se domnívá, že Komenského pedagogické i další spisy znal také Ernest Thompson Seton, druhá nejvýznamnější osobnost s podílem na vzniku světového skaut. hnutí. Setonovy občasné studijní pobyty v Britském muzeu a brit. knihovnách, kam zajížděl z Ameriky, ho mohly přivést právě až ke Komenskému. Br. Péguy zpracoval také text o skautech komunistech, píše o svém přístupu k jejich roli při zákazech i obnovování Junáka i obecně o důvodech, proč platné usnesení o nepřípustnosti jejich členství ve Svojsíkově oddíle stále uznává jako správné. Ke vzniku klubů OS zpracoval zvláštní text – toto pojednání je věnováno památce Péguyho zesnulého ivančického přítele a skautského bratra Zdeňka Navrátila – Fetiška, nositele Řádu Stříbrného vlka, i spolubratra ve Svojsíkově oddíle. Život br. Péguyho, bohatý na velikou řadu prací pro vědu i na věrnou službu skautingu, stručně zachycuje i nekrolog. Web Junáka „Křižovatka“ význam br. Péguyho připomíná na odkazu: „Zemřel bratr Jiří Čejka – Péguy. Vzpomeňte na něj spolu s námi – Skautské zpravodajství“. Br. Kuba – Jakub Kopecký Plášil s díky na br. Péguyho vzpomíná… Na přání rodiny se nebude konat žádný obřad pro veřejnost, pouze poslední rozloučení v kruhu rodinném.
Br. Jiří Čejka – Péguy, ŘSV shrnuje a komentuje, především z pohledu komunistickým režimem perzekvovaného skauta (ale i skautských zásad), důvody, proč hlasoval pro usnesení, aby do Svojsíkova oddílu nebyli připuštěni bývalí či současní komunisté.
V roce 2024 zemřelý br. Zdeněk Navrátil – Fetišek, ŘSV stále promýšlel situaci skautského hnutí a jeho přínos současnému člověku, zvláště je-li členem hnutí; jeho zamyšlení o pokoře i sebevědomí patří do této “kategorie”. Ovšem jestliže dokázal skauting přežít dodnes, bude to proto, že dokázal formulovat svůj zákon – br. Fetišek to tak vnímá a mj. vysvětluje, proč je obdobou křesťanského desatera. Vzpomínku br. Fetiškovi věnoval také br. J. Čejka – Péguy věnováním svého textu – ke stažení zde.
U Slovanů a Germánů splynuly lidové oslavy Velikonoc s pohanskými slavnostmi jara (pohanský název Easter), které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku – do lidových oslav Velikonoc přešly mnohé původem pohanské zvyky. Historicky lze symboly Velikonoc vystopovat jako univerzální symboly jara a plodnosti například až do starověkého Egypta, kde zelený Chonsu, syn Amona, stvořitelsky oplodní Kosmické vejce. Pro Velikonoční týden v situaci pandemie jsou jakékoliv smysluplné podněty vítané; jedním z takových námětů je i „civilní“ podání křížové cesty, připomínající cestu k vnitřní svobodě.
Br. Dušan Janík – Amphora z 10. Zlínské družiny SO RNDr. Rudolfa Plajnera připomíná 100. výročí junáckého činu druhého náčelníka Junáka.
Br. J. Grygar – Dřímal uvažuje o vztazích věda – víra.
Br. V. Obadálek obšírně vysvětluje využití IT (nejen) pro skautské akce.
Pusťme si Tichou noc a třeba se k ní i sami přidejme …
Jak původně vypadal adventní věnec a jaké svíčky měl; jak se svíčky jmenují a v jakém pořadí se svíčky zapalují. .
Pražská družina Svojsíkova oddílu již od roku 1992 pravidelně před Vánoci vyzdobí borovičku v Divoké Šárce a při světle svíček přítomní zazpívají borovičce, sobě i kolemjdoucím.